Podlahové vytápění je v posledních letech velmi oblíbeným způsobem, jak efektivně zatočit se zimou v obytných objektech. Díky svým nesporným kladům se rovněž řadí mezi vytápění vhodná pro nízkoenergetické objekty. Aby ovšem správně fungovalo, je třeba znát nejen jeho silné stránky, ale zejména ty slabé – a to včetně jeho účinnosti v kombinaci se zvolenou podlahovinou.
Jak to funguje
Při konvenčním, sálavém vytápění (radiátory, konvektory), na které je většina z nás zvyklá, probíhá ohřívání místnosti předáním tepla z topného tělesa okolnímu vzduchu, který následně teplo předává stěnám a veškerému zařízení v místnosti. Vzduch má proto vyšší teplotu než prostředí, ve kterém se nachází, a v místnostech vzniká proudění a zvyšuje se prašnost.
Podlahové vytápění ovšem funguje na principu sálavého tepla, které od podlahy stoupá do vyšších částí místnosti, ohřívá stěny a zařizovací předměty a od těch se dále ohřívá vzduch v místnosti. Teplo se tak po místnosti šíří rovnoměrně. Tento způsob vytápění má proto tři nesporné výhody:
- ohřeje i nejstudenější podlahu, a tak zabrání pocitu studených nohou při chůzi naboso,
- snižuje prašnost místnosti, jelikož proudění není tak významné jako v případě jiných způsobů vytápění,
- umožní vytápět místnost na teplotu o 2-3 °C nižší, než kolik bychom museli vytápět v případě konvenčních těles, i přesto však v místnosti dosáhneme požadované tepelné pohody.
A zde je třeba si uvědomit, že každý stupeň navíc, o který vytápíme místnost, zvýší náklady na vytápění o zhruba 5 %.
Proč ano: jaké jsou výhody
Podlahové vytápění je vhodné zejména pro alergiky a astmatiky, protože pomáhá vytopit místnosti mnohem rovnoměrnějším způsobem, a tudíž nevzniká taková prašnost jako při jiných způsobech vytápění. Rovněž relativní vlhkost vzduchu zůstává mnohem optimálnější, protože teplota, na kterou místnost vytápíme, je nižší a vzduch se méně vysouší. Rozdíl mezi podlahovým a radiátorovým vytápěním může být až 15 % vzdušné vlhkosti, což má v důsledku samozřejmě dopad na dýchací cesty.
Vytápění prostřednictvím podlahového systému probíhá skrze velké vytápěcí plochy – řádově větší, než jakou plochu můžeme získat největším vhodným radiátorovým tělesem pro dané prostory. Místnost, nehledě na výšku stropu, se proto vytápí rovnoměrně v rámci celého prostoru. To vede k potřebě nižší vytápěcí teploty a v konečném důsledku finanční úspory za vytápění.
I údržba podlahového vytápění je mnohem jednodušší než u jiných způsobů vytápění. Pokud došlo k montáži podlahového vytápění odborným způsobem a za použití materiálů od renomovaných výrobců, je topení prakticky bezúdržbové. Instalovat přitom lze pod téměř všechny druhy podlah na trhu – včetně těch vinylových. A čím má taková podlahovina menší tepelný odpor (což vinylová splňuje!), tím lepší přestup tepla do prostoru zajišťuje.
Pokud tedy shrneme hlavní výhody:
- menší průvan a prašnost,
- odpadá nutnost uklízet prach usazený přímo na otopném tělese,
- optimálnější relativní vlhkost vzduchu,
- vytápění na nižší teplotu, a tedy nižší náklady za vytápění,
- volné místo, které by jinak zabraly radiátory a jejich nejbližší okolí,
- vhodné pod většinu podlahovin,
- poruchy jsou vzácné, pokud byla instalace provedena pečlivě a z kvalitních materiálů.
Proč ne: jaké jsou nevýhody?
Ohřev podlahy trvá mnohem déle než ohřev radiátoru – vytápění místnosti proto trvá znatelně déle. Zde je ovšem třeba dodat, že podlaha má i po vypnutí radiátoru akumulační vlastnosti, které udržují v místnosti příjemnou teplotu i dlouhou dobu po vypnutí zdroje tepla. Rozhodně se ovšem nejedná o vytápění pro prostory, u kterých potřebujeme rychlý nástup vytápění, ev. vytápění v krátkých cyklech (tedy například víkendové chatky, přednáškové sály…).
Zřejmě největším problémem podlahového vytápění je rozmístění pevného nábytku – a tedy úprava interiéru. Nábytek by měl být umístěn tak, aby nepokrýval velkou část podlahy, protože pak by teplo nepronikalo do místnosti, ale končilo v úrovni podlahy a v nábytku. V takovém případě by se mohlo stát, že by se místnost nevytápěla dle původních předpokladů a zejména dle představ svých obyvatel.
Rovněž pořizovací cena a cena za instalaci podlahového vytápění je zpravidla vyšší než u klasického radiátorového vytápění. Komfort vytápění by však tuto nevýhodu měl vyvážit.
Pokud tedy shrneme hlavní nevýhody:
- pomalejší nástup ohřívání místnosti,
- nevhodné pro prostory s potřebou vytápění v krátkých cyklech či s potřebou rychlého nástupu vytápění,
- vyžaduje promyšlené rozmístění nábytku,
- vyšší pořizovací cena, vyšší cena za instalaci.
Aby vytápění správně fungovalo
Pro správnou funkci podlahového vytápění je třeba vybrat odpovídající podlahovinu. Ano, podlahové vytápění je vhodné pro většinu povrchů, snad jen s výjimkou koberců, přesto existují plusy a mínusy, které stojí za to zvážit, než začneme s realizací.
Keramická podlaha, dlažba, je obecně považována za povrch nejvhodnější pro podlahové vytápění právě kvůli ohřívání povrchu podlahy, který je jinak chladný a studí do nohou. Vhodná je zejména i díky nejnižšímu tepelnému odporu ze všech podlahových krytin – teplo tak snadno a rychle přechází do interiéru. Je ovšem třeba počítat s tím, že jakmile přestaneme na jaře topit, podlaha bude prostě a jednoduše studená.
Laminátová podlaha je tím náročnější na vytápění místnosti podlahovým vytápěním, čím je laminát tlustší. Je proto třeba vybírat vhodné podlahové vytápění s dostatečným výkonem, aby vůbec došlo k vytopení místnosti a všechno teplo neskončilo jen v podlaze.
Dřevěná a korková podlaha, stejně jako koberce, jsou obecně vnímané jako zcela nevhodné pro podlahové vytápění. Proč? Jejich tepelný odpor je příliš vysoký a přenos tepla do interiéru více méně zcela neefektivní.
Vinylová podlaha se opět řadí mezi podlahy, které jsou vhodným povrchem pro kombinaci s podlahovým vytápěním. Nejlepší variantou je použití lepených vinylových dílců, které se vyznačují nejrychlejším přenosem tepla do místnosti. Mezi takové lze zařadit například luxusní vinylové dílce Thermofix od českého výrobce Fatra. Tyto dílce jsou ideální podlahou k podlahovému vytápění, ale i výbornou volbou pro jakýkoli interiér – Thermofix totiž nabízí až 62 různých dekorů, takže si vybere opravdu každý! Nejen vinylové dílce ovšem disponují ideálními vlastnostmi. Všechny vinylové podlahy obecně mají velmi příznivé hodnoty tepelného odporu zcela srovnatelné s dlažbou, takže rozhodně je z čeho vybírat.
Pokud tedy chceme instalovat podlahové vytápění, měli bychom se zaměřit na keramické a vinylové podlahy. Ty vinylové ovšem, na rozdíl od keramických, nestudí!
Na podlahu musíme pomalu
Podlaha, přestože je vhodná pro použití v kombinaci s podlahovým vytápěním, se může při nesprávném nastavení topení deformovat – zejména, pokud bude podlahové vytápění přetápět. Obecně proto platí, že na začátku topné sezóny (nebo po pořízení nové podlahoviny) by si měla podlaha na podlahové vytápění zvyknout. To se nejlépe dělá postupným zvyšováním teploty vytápění o maximálně 5 °C za 24 hodin užívání podlahového vytápění.